Září 2012

Skici... protože se mi to slovo líbí.

25. září 2012 v 20:10 | Barb |  Tablet
Ještě mi tu zbylo pár skic tabletem,které sice stojí za prd,ale něco člověk musí dělat pořád,že. Ani nemám sílu teď cokoli nového tvořit,protože jsem nachlazená a prostě nemůžu odjet domů. Ani vlastně nechci,loni jsem pořád zameškávala a nemám ráda,když mi utíká obor. Ale prostě nemám chuť nic tvořit. Dneska musím celý večer číst a zítra se zas budu učit angličtinu. Možná něco splácám za těch volných 3 a půl dní. I když teď člověk nikdy neví. Druhák je asi nějaké krizové období,protože začínám být úplně stejná kůže líná,jako byli loňští druháci. Doufám,že se to co nevidět přežene. Musím v sobě zase vyvolat nějakou vlnu ctižádosti :)

Všichni mě opustili

20. září 2012 v 22:36 | Barb |  Slova
Ještě,že už je zítra pátek. Jedna spolubydlící mi onemocněla snad už v úterý po tom slavném plenéru a druhá odjela dnes. A samozřejmě co - nechaly na mně opět úklid! Už třetí týden,jeden by se z nich zbláznil. Ale já se držím. Teda dokud mi jede internet. Protože bydlím v přízemí a není tu skoro žádný signál a když už,tak internet neustále padá. Takže si teď hovím u kamarádky ve druhém patře,kde je samozřejmě signál výborný. Ach jo. Už abych bydlela na privátě a nemusela se hádat s vychovatelkama a řešit to,že mi nejede internet. I když to je nic oproti tomu,co se děje v tomto pokoji. Právě tady jedna leží na břiše na dece a druhá ji tahá za nohy po zemi.

Ve škole je to teď pohodička,první test budeme psát až příští čtvrtek. Na oboru jsme se začali učit šít na šicích strojích,řeknu vám,že je to fakt věda. Už jenom zapnout ten stroj,protože v dílně je asi 5 strojů,které smíme používat,tři rovné,z nichž jeden šije rychle jako blázen,takže k němu nikdo nechce,jeden ramenový a jeden galanterní. Nejlíp se mi asi šije na tom galanterním,protože je u něj jako u jednoho z mála dokonce i světlo. Pak je v dílně ještě jeden stroj na flexiblovou obuv,ale ten smíme používat až příští rok. A taky nějaký stroj na ořezávání a dvě brusky tuším. Všechny ty stroje vypadají strašně nebezpečně. Pokoušela jsem se na tom vyšívat kolečka a dopadlo to strašně. Ty velké byly krásné,skutečně. Ale ty maličké uprostřed,to byl horor.

A jinak začínám mít hrozné deprese z maturity. Teď jsem tak ze zvědavosti koukala na ukázkové maturitní testy a vidím,že na umprumce asi zůstanu věčně. Máme povinnou maturitu z oboru samozřejmě,z technologie,češtiny,angličtiny,dějin výtvarné kultury,a pak nás velice šlechetně nechají vybrat z informatiky,společenských věd a matematiky (kterou ovšem máme jen dva roky,takže mám opravdu hodně na výběr). Prostě mám z toho najednou strach. A přesně vím,čím to je. Dostali jsme jinou profesorku z dějin výtvarné kultury a vážně nám dává pokouřit. Zjistila jsem,že z minulého roku vůbec nic neumím,protože náš minulý profesor byl naprosto neschopný. Pokaždé,když mluvil,dostal se po chvíli k nějakému jinému tématu,které s tím nikterak nesouviselo. Třeba k filmům nebo moderní fotografii,to jsou zřejmě jeho dvě největší vášně. A taky jsme dostali úplně nového profesora na informatiku a je úplně zmatený a neumí nic pořádně vysvětlit. A když něco děláte špatně,tak vám neřekne,že to děláte špatně a máte to dělat jinak. On obejde celou třídu,a pak řekne "no vidím,že jsme se s některými nepochopili,tak to zkuste jinak".. to je prostě na facku. A vzhledem k tomu,že jsem z toho ještě loni chtěla maturovat,tak vážně nevím,co budu dělat. Společenské vědy jsou hrozně obsáhlé a mně tohle prostě neleze do hlavy. Nevím,co mám dělat,jsem zoufalec. Abych si nepřipadala jako největší pitomec,začla jsem aspoň číst povinnou četbu,ale jde to taky pomalu. Problém je v tom,že před vše stejně pořád stavím jen obor.

No ale pořád ke škole... Zítra už je pátek,takže už jen 6 hodin,a pak hupky dupky domů!

Opět nový design

16. září 2012 v 16:33 | Barb |  Slova
Tak jsem si na to dneska odpoledne sedla a udělala jsem něco barevnějšího,ale pořád je to jednoduché,protože se mi to takto prostě líbí :)


Plenér 2012

15. září 2012 v 12:38 | Barbarella |  Výtvory
Reportáž z plenéru:

V pondělí jsem šla do školy na půl deváté. Nejdřív jsme si odnesli barvy do sádrovny,která má vstup ze školního dvora. Potom jsme si napnuli šňůry,abysme měli na co věšet mokré batiky. Dělali jsme jak vázanou,tak voskovou batiku. První výsledky byly poněkud rozpačité,ale pak jsem se už do toho dostala. Kolem půl třetí jsme měli konzulatace s náší mistrovou ohledně toho,co jsme vytvořili za celý den.


"Volnější týden"

11. září 2012 v 15:37 | Barb |  Slova
Nuže,plenér započal.

Jelikož "obuvačice" musí mít vždycky něco extra,nejeli jsme na plenér,ale sedíme jak ti ocasi na školním dvoře a batikujeme. Ne,že by mi to vadilo. Na intru teď existuju sama a širokodaleko není vidět jediného umprumáka. Docela si v tom libuju,protože mi lezl na nervy ten náhlý chaos a zmatení prváčci. Tento týden je oproti tomu takový příjemný veget. Veškerá práce spočívá v postupu "vyšít-stáhnout-omotat-namočit do barvy-namočit do vody-vyždímat-rozložit" a vymyslet si vzor není nic tak pracného. Stejně každá batika vypadá úplně jinak. Jen se pomalu měním ve šmoulu,jak jsem dnes dělala s modrou :)

Zítra jdeme na Rochuz opékat špekáčky a kreslit,jinými slovy pokřtít prváky a zároveň taky mě,protože loni to nestihli. No,jsem z toho trochu nesvá,ale nějaké to vajíčko ve vlasech mi přece nemůže vadit :) Aspoň už to budu mít jednou pro vždy za sebou.

Dnes mám spoustu času,protože přítel dojede domů až v 8,takže můžu vesele kreslit. No,vesele... :D Moc se mi do toho nechce,ale co nadělám. Musím se zase do toho dostat,a pak už mě to bude bavit. Tak šupky dupky do práce,ať aspoň něco stihnu :)


Není vše, jak se zdá být

9. září 2012 v 12:27 | Barb |  TT
Jsem šíleně dospělá! Přesně tohle jsem si říkala poslední srpnový den roku 2011,kdy jsem se stala oficiálně studentkou Střední uměleckoprůmyslové školy. Člověk si připadá,že je v patnácti letech už hrozně zodpovědný a samostatný,a že se mu stejně nemůže nic stát,když bydlí jenom na internátě. Omyl.

Hned první den se mi začlo neskutečně stýskat. Bydlela jsem se dvěma holkama,obě jsem už aspoň jednou v životě viděla,ale vůbec jsem je neznala. Bylo mi hrozně,všecko bylo tak neznámé,nevěděla jsem,co obnáší intr ani škola. Netušila jsem,co je kde ve městě,nemohla jsem si jít pomalu ani nakoupit,protože jsem nevěděla o žádném obchodě. Chtěla jsem zoufale domů. Znala jsem pár lidí z facebooku,ale bylo to divné je poznávat osobně,někteří ve skutečnosti vypadali úplně jinak.

Naštěstí byl první týden krátký,takže jsem hned po dvou dnech mohla jet domů. Ještě pořád jsem nebyla zvyklá na dvouhodinové cestování,takže jsem se v autobuse pořád kroutila a byla nervózní a nedočkavá. Nakonec,když jsem dojela domů,řekla jsem si,že už tam nikdy nechci. Přesto jsem se tam v neděli večer rozjela znova.

Další týden se vše rozjelo naplno. Začala jsem vyřizovat různé záležitosti,které jsem prostě vyřídit musela,ať jsem byla zmatená sebevíc. Nevěděla jsem,co si počít,první dny byla škola hrozně krátko,takže jsme skončili například v jedenáct,a pak jsem nevěděla,co mám dělat,protože na intru byla bez internetu stejně nuda a ve městě jsem nic neznala. Po 3 dnech jsem onemocněla a rodiče si mě odvezli domů. Říkala jsem si,že tohle asi vážně nezvládnu.

Příští pondělí jsme měli jet na plenér. Pokud nevíte,co je to plenér,tak jednoduché vysvětlení najdete tady http://cs.wikipedia.org/wiki/Plen%C3%A9r Na plenéru to začalo být ještě horší,protože tam byla ještě větší nuda než na intru a po chvíli jsem znova oněmocněla.

První půlrok jsem byla hodně často nemocná,možná to taky mohlo být ze stresu. Při prvních klauzurách jsem měla na práci místo čtyř týdnů tři,takže vzhledem k tomu,že to byly ještě ke všemu moje první klauzury,tak se mi nijak zvlášť nevyvedly. Ale další půlrok se vše úplně obrátilo. Škola mě začala bavit,na intru jsme si užívaly s holkama zábavu a dojíždění se nestalo tak příšerným,když už tma přestávala být tak brzy.

Naučila jsem se o sebe postarat a dalo mi to hroznou práci,ale všechny ty hrozné začátky stály za to. Všechny moje životní zkušenosti předčila tato. Hodně mi to všechno dalo a hodně taky vzalo,ale ty nejdůležitější věci zůstaly a já jsem zas o něco dál.

Zase

6. září 2012 v 15:06 | Barb |  Slova
Tak už zase chodím do školy. Prváčci jsou tak roztomile zmatení :) Byli jsme takovy takoví? Asi ano.

Rozvrh mi parádně sednul,je následující:
den/hodina12345678910
PONDĚLÍ--matvypvypdvk-ekn--
ÚTERÝmolmolmolčjtectec-vypvypvyp
STŘEDAmodmodozčjitz-pcvpcvpcvpcv
ČTVRTEKaj-tvtvdvkdvk----
PÁTEKajajmatpkpkpk----

vyp - výtvarná příprava; zde se učíme všechny možné i nemožné techniky kreslení i malováníVysvětlivky:
dvk - dějiny výtvarné kultury; hrozně obsáhlé učivo,které snad nikoho nebaví,ale všichni jej musíme umět
ekn - ekonomika; nový předmět,se kterým jsem se zatím ještě nesetkala,takže nevím,co obnáší
mol - modelářství; teorie obouvání :D zde se učí například dělat šablony nebo o ruzných deformitách nohou atp.
oz - nebo zsv,jak chcete... prostě tyto společenské vědy,které jsou volitelné u maturity
itz - informatika..
pcv - praktická cvičení; praktická stránka oboru,zde tvoříme :)
pk - přípravné kreslení; zkráceně kresba,no prostě kreslení na stojanech

Tento týden jsem měla strašných pochůzek,bylo to děsný. Vyřizovala jsem si průkaz na vlak,kupovala jsem si jízdenku,byla jsem si domluvit,kdy budu mít dramaťák,prodávala jsem učebnice,zařizovala jsem si taneční (protože mi to časově v UH trochu nevycházelo,tak jsem se přehlásila do Prostějova a ještě to tedy budu muset odhlásit tady),byla jsem si vyřizovat nový studijní průkaz,stravenky a prostě toho bylo fakt hodně. Kromě toho postupně zjišťuju,kolik jsem toho zapomněla do školy a na intr :D A taky mam problém se zatím sžít s tím režimem,že vstávám v 7,ve škole jsem do půl 5 a v 11 jdu spát,protože doma jsem vstávala v poledne,venku jsem byla do 9 a šla jsem spát ve 2 :D

Teď toho mám tolik,že nevím co dřív... Tak já jdu tvořit :)